Lužické hory

Dvě překvapení na poslední výpravě. Teprve při plánování jsem zjistil, že existuje hora jménem Hvozd - zde je rozhled z jejího vrcholu.

Na Hvozdu nám hrozil mezinárodní incident. Německá bouda na jeho vrcholu leží, jako většina hřebene, přímo na hranici. Při výstupu na její terasu jsme oba zahlédli ležícího německého ovčáka. Pes nebyl na vodítku a jeho pán, asi správce boudy, ho uklidňoval německým „ruhe“. Ovšem při sestupu zpět najednou vidím, jak jde ovčák k nám a jeho pán nikde. Přikázal jsem Mitrovi stát a ponechal vše osudu, nic jiného se s tím nedalo dělat. Ovčák došel k Mitrovi a oba se v toporném dominantním pohybu vzájemně očichali. Chvíli to trvalo, tak jsem měl dost času přemýšlet, co udělám, až se do sebe pustí. Jeden člověk toho se dvěma psy moc neudělá. A už jsem viděl ve zprávách mezinárodní incident, že československý vlčák českého majitele zakousl německého ovčáka německého majitele na německém území...

Naštěstí vše pokračovalo tak, jak jsem kdysi četl u zakladatele etologie Konráda Lorenze: psi se po chvíli od sebe důstojně oddálili, ten německý označkoval kámen poblíž a pomalu odešel.