Šumava střed

Vyjeli jsme s Rakšou vyzkoušet Nouzová nocoviště⬀ na hlavním hřebeni Šumavy. Má vůbec první výprava do pohraničních hor se psem.

Podle plánu vycházíme na první krátký úsek až večer a hned narážíme na mrtvé lesy.

Snad nejkrásnější sféra výpravy, jen Rakša se při snímkování pohybovala, tak je tam dvaapůlkrát.

Javoří a Roklanský potok protéká nad Modravou mými nejmilejšími šumavskými místy. Zkuste se podívat do průzračné vody...

Z tříkilometrové hřebenovky ve 13-ti stech metrech mezi Třístoličníkem a Trojmezím si Němci udělali vycházkový okruh s restaurací. V davu Němců před restaurací budila Rakša velikou pozornost: poslušný vlk bez vodítka!

Šumava mne celkově spíš zklamala. Mizerné cesty, buď rozbité staré vojenské asfaltky, nebo nové spíše pro cyklisty. Jen minimum lesních pěšinek. A pak ty mrtvé lesy na hřebenech. Dokud se lesy neobnoví, nebo neshoří, tak mne to tam neláká.

Poslední nouzové nocoviště.

V noci se spustil déšť a předpověď nevypadala dobře. Tak jsem vše sbalil a v dokonale černé šumavské noci jsme po asfaltce hustým lesem i deštěm vyrazili na vlak. Napadlo mne zhasnout čelovku a vzít Rakšu na vodítko - vždyť ona dobře ví, že nemám ve zvyku odbočovat z asfaltu do škarpy. A skutečně si mě asi hodinu do svítání vedla jako slepce.